Řídit firmu jako ředitel nebo majitel?

Komunikoval jsem nyní s člověkem, který je jedním z majitelů nadnárodní přepravní firmy a říkal mi o tom, jak budoval roky firmu ve střední Evropě, když mu jiný společník sdělil, aby se vykašlal na ředitelování a začal se chovat jako majitel. Našel si tedy záhy skutečně ředitele a dívá se na tu firmu jinak. Asi i díky tomu jsme spolu měli možnost komunikovat (všiml si našich pytlů se zásilkami, které zabírají část jejich přepravního prostoru v letadle a našel si na mne čas). Tohle je asi něco, nad čím má smysl se vždy sem tam zamyslet. Myslím, že to firmě neuškodí a spíše pomůže. Člověk vždy zjistí, kam leje zbytečně moc energie a že by místo něho stejnou práci udělal nějaký kolega třeba i lépe. Když to vezmu ze své pozice, tak jsem ještě stále spíše v té první fázi, ale už mívám občas i nutkání si říct, sakra, proč bych tohle nebo tamto měl donekonečna dělat? Myslím, že i s tím nadhledem najednou zjistíte, že třeba řešíte úplné malichernosti místo toho, abyste je třeba odepsali a prospěli tak všem dodavatelům, zákazníkům, zaměstnancům... Je to občas i vidět na někteřích našich zákaznících. Jsou firmy, které jsou sice třeba v zisku, ale majitel si neuvědomí, kolik peněz jej stojí čas ať už svůj nebo jeho kolegů. U nás to takto třeba dříve bylo. Pak najednou zjistíte, že když nějaký "nutný úkol" neprovedete, ale čas vyměníte třeba za nastavení nové služby, nebo i něčeho, co nikdo jiný za vás neudělá, ztratíte třeba tři stovky (pošlete tam za sebe někoho jiného), ale plánovaný projekt spustíte možná o měsíc dříve a máte měsíc nového obratu doma. Na tohle ale musí podle mne přijít každý postupně, ze začátku se to takto dělat nedá (třeba "ty tři stovky" denně vaši firmu opravdu mohou ruinovat, dokud se nedostanete do určitého obratu/zisku, kdy si to firma může dovolit - ze začátku je asi každý majiteloředitel fakt i tou uklízečkou).