Dříve jsem hodně nastavoval ceny podle požadavků zákazníků. Jakmile jsem udělal jednou vyjímku, stala se automaticky pravidlem. Firmy se přetahovaly o zakázky, takže to byla už pak dost často spíš cenová přebíjená. Myslím si, že by si člověk měl za svými cenami stát. Umět si je obhájit, proč takové musí být.
Je to pár měsíců, co zkrachovala jedna z největších balíkových sběrných služeb v Čechách. Spousta zákazníků možná už nikdy neuvidí vybrané dobírky v řádech i set tisíc. Po krachu mi volalo několik jejích zákazníků a chtěli nabídky. Vycházeli vždy z cen této krachlé firmy. Většinou jsem je odkázal na konkurenci, se kterou třeba i spolupracujeme a jsem s nimi maximálně spokojený. V rámci ČR se specializujeme s Dokládkou na úplně jiný produkt, ne na malé balíčky a poslední dobou i dost zakázek odmítám. Po týdnu se vrátili zpět s tím, že u krachlé firmy měli mnohem lepší ceny, nebo že jsou v této firmě pravidla, která musejí dodržovat. Jenže když to tak vezmu, je přeci úplně skvělé, když máte partnera, o kterého se můžete opřít, a který prostě jede, všechno má spád, spousta věcí automatizováno v reálném čase. Takhle to třeba je i v Německu a občas sáhnu po dražších službách právě kvůli tomuto. Výsledky se pak skutečně dostaví. Ale proč se nadává na ziskové firmy kvůli zažitým zkrachovalým, které byly lepší??? Tomu moc nerozumím.
0 komentářů:
Okomentovat