V Německu se jede pořád

Zjišťuji stále větší rozdíly mezi Českem a Německem a přicházím konečně na to německé know-how. Němci nedokáží před sebou hrnout staré úkoly. Na všechno jsou dost krátké lhůty, ale dají se zvládat. Pod jednou podmínkou. Musíte dělat i ty věci, které vás otravují, stále, plynule, není třeba nic dohánět, pracuje se v pohodě. Hodně věcí je fakt promyšlených. Zdá se mi, že je to jako rozjetý vlak, který se nezastaví a vám nezbyde nic jiného, než se přizpůsobit. Na druhou stranu můžete očekávat, že se vám tyto způsoby zase vrací v tom, že totéž očekáváte od ostatních. Zapomeňte v bankách, pojišťovnách, na poštách na nějaké Q-matiky, čekárny. Nečeká se. Přijde mi to jako nepsané pravidlo, ale vyzývá se pohledem, jakmile odejde předešlý zákazník a je jedno, jestli jste v největši bance. Když si na to zvyknete, je dost problém se ovládnout o pár kilometrů vedle po přejetí hranic. Jsou to drobné detaily. Jakmile je někde na těchto pracovištích situace, kdy se hromadí práce jednomu pracovníkovi, hned se s tím začíná něco dělat, automatizuje se, ladí se. Řekl bych, že tohle je přesně ten správný směr.