Být jen internetu, tak jsem zkrachoval

Dneska jsem si probíral několik svých rozhodnutí za posledních pár let. Dokonce i to, jak jsem se asi v 18ti nebo 19ti sebral a šel bydlet do bytu a neměl vůbec nic a na účtě -5 tis. Kč (to bylo hodně motivující... :)) Ale zpět k tématu. V roce 2008 nastala krize a já do té doby podnikal jen přes internet. Jenže když to vezmu zpětně, k tomu, aby se vždy něco začalo dít, tak bylo potřeba uskutečnit nějakou dlouhou cestu, dojít za správnými lidmi a začít s nimi komunikovat osobně. Přesně tahle jednání se mi vždycky zprvu zdála jako možná hodně utopistická. Jenže jsem se nějak přesvědčil, že ze sebe nemohu udělat úplného blbce, když už jsem si to jednání přeci domluvil a přinesl jsem s sebou tedy nějaký plán včetně smluv, které jsem si po pár zkušenostech už připravil vždycky sám. Bylo to asi hodně o tom přesvědčit druhou stranu, že pomůžeme všem zúčastněným stranám. Vzpomínám si na jednání o dodávání lisovaných palet. Trvalo to snad 10 minut a nesl jsem si podepsané smlouvy domů. Celý tento kontrakt trvá už skoro 3 roky a je víceméně bokový, ale stále jede. Všechno šlo tehdy hodně spontánně, nikdo mne nepřesvědčoval, že by tyto palety se mohly víc a víc používat. Ani nevím, jak mne to napadlo, myslím, že jsem je někde zahlédl a líbily se mi. Stejné to bylo vždy poté. Měl jsem nějakou představu (matnou), že by snad něco mohlo fungovat a chtěl jsem to zkusit. Od poslední služby Mailboxde.cz jsem čekal dokonce jen málo, prostě jsem měl po večerech čas, tak jsem si říkal, že bych mohl vyzkoušet, co dokážu prosadit. Jenže mezi všemi rozhodnutími, automatizovanými kroky a samovolném získávání uživatelů nebylo jen postavení nějakého webu. Bylo v tom úplně něco jiného, co se dá popsat jako směs probdělých nocí, přemýšlení, tápání, hledání, přeměny strachu na jednání, zvykání na určitý jiný režim a asi by se dalo psát hodně dlouho. Každopádně mezi vším stálo vždy jednání tváří v tvář, které bylo největším motorem v dalším pokroku. Internet byl vlastně opravdu jen takový doplněk.