Rozjíždění projektů

John Vanhara má dnes na blogu super článek od chlápků z 37 Signals. Maximálně s tím souhlasím a vlastně podle toho hodně pracuju a dřívější starosti jsem hodil za hlavu:

Basecamp was done almost entirely without risk. It was completely self-funded. We treated it as a side-product and a side-project until it could pay the bills. And only then did we make it the main focus of the company.

I absolutely hate risk. I think it’s a misnomer that entrepreneurs somehow are in love with risk and making big gambles and taking big bets. I think that’s probably true for some. It’s certainly not true for me. And I think it’s certainly not true for a large constituency of other successful entrepreneurs.

Tihle chlápci vymysleli plánovací program Basecamp a mne se třeba líbilo, jakým způsobem řešili platební systém (začali, až když spustili program, protože měli měsíc do účtování prvních poplatků). Je to něco, čím si přesně nyní procházím a odkládám jej co to jde, protože vidím, že ještě se dá něco zvládat ručně. Hodně lidí nás nyní tlačí, abychom zautomatizovali ty platby, jenže já vidím, že měly přednost úplně jiné věci, u kterých si neumím odůvodnit proč, ale cítím to tak. Je to něco jako když si chcete dojít na záchod a místo v automatu musíte zaplatit někde venku u okýnka. Jenže si představte, že byste zaplatili v automatu a dveře byly zamčené...