Jádro je ve vyjednávání

Přepravní služba z Německa roste obrovským tempem. Je to docela až neuvěřitelné. Jenže když to tak vezmu, ti největší zákazníci nepřišli jen tak za nic, nezalogovali se jen tak a nezačali posílat hned zásilky. Nic takového. Tihle lidé napsali maily, zavolali, nebo chtěli jen vědět během pár vteřin po telefonu, že existujeme.

Strašně nerad něco měním ze zaběhnutého systému do individuálních nabídek apod., aby se celý proces nezhroutil, jenže malé ústupky občas udělat bylo potřeba. Můj problém občas je, že dost věcí vymýšlím za chodu a když někdo zavolá, snažím se tedy zkusit napasovat nějaké řešení na náš systém, aby se ale nic moc neměnilo.

Pak jsou ale i extrémy, do kterých vůbec jít neumím a na to vyjednávání prostě nemám buňky pochopit ho, protože v něčem nevidím přínos ani pro jednu stranu. Dnes přišla zásilka určená konkurenční firmě. DHL ji vyložilo omylem u nás. Chtěl jsem ji vzít do jejich skladu, ale přijel si pro ní ještě dřív zákazník i s jednatelem konkurenční firmy. Celkem dobře se známe, protože občas má zájem o kooperaci, jenže jednání nemá moc synergii. Když jsem v Německu začínal, tlačil jsem jednání o spolupráci s touto firmou já. Jenže to bylo strašně jednostranné bez velkého zájmu druhé strany, tak jsem si říkal, že něco není v pořádku a začal jsem tedy na vlastní pěst řešit věci jinak. Dnes se situace přesně otočila, jenže já už z hlavy nějaké takovéto jednání úplně vypustil, tak vždy vypadám jako člověk, který si nechce nechat pomoct...