Byla jsem požádána Ondřejem, abych se na jeho blogu podělila o nějaké své myšlenky, názory a případné zkušenosti co se oblasti podnikání v USA týče… Slíbila jsem, že přes víkend tedy dám něco dohromady. Je neděle, krátce po desáté večer a já přemýšlím, z kterého konce to vzít :-)
Do USA jsem se vypravila podnikat. Sem se lidé z celého světa nestěhují, aby tady pro druhé uklízeli :-) A i když tam někteří lidé uklízí, je to většinou jen start a dno, ze kterého se odrážejí ke svému cíli. Takže pokud vám někdy bude stlát v hotelovém pokoji postel, nesuďte chudáka podle dvou minut, které spolu strávíte, protože za pět let toho člověka můžete žádat o spolupráci :-)
Já to také beru trošku oklikou. Ale vše má svůj předem pečlivě promyšlený důvod. Každopádně, co bych k přípravě na podnikání v USA obeně řekla… Jednou už jsem to již vysvětlovala, jak to tu je. Vlastně ten příměr je docela trefný… Představte si křečka. Nejlépe toho džungarského. Hodně lidí je má doma v akvárku. Akvárko je tak třicet krát dvacet. Podestýlka piliny, miska na zrní, miska na vodu, někdo je té lásky a postaví tam křečkovi i běhací kolo - můj batr mu postavil rovnou celou posilovnu :-) . Křeček si tam spokojeně žije dva tři roky, zná celé akvárko, všechny možnosti. Co se ale stane, když se náhodou křečkovi podaří z akvárka utéct?! - Vypadnou mu oči z důlků!! Jen si to představte. Místo akvárka nový, tisíckrát větší prostor – celý pokoj, spousta nábytku, věcí, otevřené dveře, další pokoj… celý dům!!! Místo křečka si představte občana ČR, místo akvárka ČR. Zbytek je USA. Myslím, že tady není více vysvětlování. Připravovat se můžete jak nejlíp umíte. Neříkám, že je to k ničemu. To vůbec ne. Je to důležité. Ale máte-li v hlavě nějakou představu, plány, i informace vyčtené z internetu apod…, nedá se to srovnat s tím, co uvídíte, objevíte a dozvíte se až tady. Budete muset začít přemýšlet a zvažovat vše odznovu. Stejně jako ten křeček, který poznává tisíce nových věcí – ty věci jsou příležitosti.
Abych to shrnula. Každý má nějaké své plány. Každý má svou představu. Každý má jiné možnosti. A každý má jinou představu přípravy. Jestli jste čekali nějaké instrukce, přesný postup, jak se na takové podnikání připravit, tak ten vám určitě nedám. Nehledejte ho. Nikde ho totiž nenajdete. Důležité je udělat maximum, aby byl člověk sám se sebou spokojený. Ale k té přípravě bych hlavně dodala – buďte otevření novým příležitostem. Vyhledávejte je! Nenechte se ovlivnit negativními řečmi. Negativních lidi neposlouchejte. Ti vám v životě nic dobrého nepřinesou, jen vás budou obtěžovat. Inspirujte se těmi pozitivními a úspěšnými. Naslouchejte. Já jsem tu za prvních osm měsíců potkala tolik úspěšných a zajímavých lidí, že by to vydalo na knihu :-) Od takových lidí se učte. Jděte si za svými cíli a překážky berte jako výzvy. Protože každý krok vpřed, je krokem k cíli. To je tolik, co bych vám vřele doporučila do začátku :-)
Ať se vám daří dle vlastních představ!
Magda
5 komentářů:
Magdo, nechces pridat informace, cemu jsi se prvnich 8 mesicu ve statech venovala? Zajimalo by me jak jsi se dostalo do kontaktu se zajimavymi lidmi jak pises.
Zvolila jsem nejjednodušší cestu. Jsem tu na J1 víza - exchange program. Žiju v americké rodině, chodím do školy, poznávám kulturu, pomáhám s dětmi a mimo to mám ještě part-time a další příležitostnou práci. Díky rodině jsem potkala mnoho jejich známých, ať už "velkou rybu" z Wall Street, tak i vlastně tady doma - pan domácí dělá investiční management. Hodně lidí jsem potkala náhodně (mnoho lidí se s vámi zapovídá ve frontě ve Starbucks, ve výtahu,... :-) Některé lidi si hledám i na internetu a napíšu jim, nebo si domluvím schůzku :-) Příležitostí je spousta.
Momentálně si zařizuji papírovou dokumentaci, doklady apod., aby se mi tady lépe žilo později :-) Koncem listopadu se stěhuji z NY na FL a rozjíždím, co mám v plánu. Byla jsem tam už dvakrát a jedu opět a pokaždé se snažím si trošku připravit půdu :-) I tam už jsem za ty celkově dva týdny potkala pár zajímavých lidí :-)
Vlastně i jednou dva Čechy na pláži, kteří, jak se ukázalo, jsou z mého bydliště :-D
Je to legrace poznávat tady lidi - co člověk, jiný osud a příběh.
Zdravím,
Magda
Mne se v USA ptali i bezdomovci, jestli jsem v pořádku, když jsem zakopl... Jinak v každé frontě nový známý. V NYC jsem si šel koupit pohled a nějaká paní přede mnou jich měla moc, tak mi dala jen tak 5 pohledů, protože věděla, že nejsem z USA. Bylo to fajn.
Tehdy jsem tam jel propagovat svůj podnikatelský záměr na obrovskou výstavu v Indianapolis, bez plánu bych se tam ale nudil... Jak píše Magda, chce to mít vizi.
o
Okomentovat