Dnes jsem přemýšlel, jakým směrem se dále pohybovat ve svém podnikání. Pořád dokola jsem si omýlal v hlavě své cíle, ale nebyl jsem schopen je nějakým způsobem přebrat do konkrétního řešení, ze kterého bych si vytvořil pevné rozhodnutí, za kterým si budu stát příštích pár let. Když už je úplně nejhůř, zvážím vše z historického hlediska.
Vzal jsem si tedy tužku a kus papíru, udělal tabulku na příštích pět let. U každého roku si napsal své cíle podle toho, jak mi to šlo dosud a co bych mohl očekávat. Úplně stejnou tabulku jsem si udělal vedle, ale všechny hodnoty vydělil třema. I když jsem toto udělal, zjistil jsem, že pořád budu normálně fungovat, uživím se a dosáhnu svého cíle nejpozději do pěti let. Pak začnu pracovat na něčem jiném.
2 komentářů:
Ja to delam presne naopak. Snazim se nerespektovat historicky mantinely a planovat cile bez ohledu na to jakym zpusobem se podnikani v prubehu casu ubiralo. Dam si cile, ktery se zdaji byt pro dany moment nerelane. Diky tomu se mi pak prepne mysleni, zmeni pohled na vec - proste dostanu vetsi nadhled a orientuju se na ten vysledek. Jednoduse neplanuji nejdriv cestu a pak koukam kam/kdy dojdu, ale snazim se definovat cil a az po te hledam cestu. Nic mi nefunguje lepe.
S tim cilem souhlasim.
Okomentovat